Co s pozůstatky těžby uhlí na Kladně? |
There is no translation available, please select a different language. V Praze, 7. března 2005 Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., tisková zpráva Co s pozůstatky těžby uhlí na Kladně: Haldy nejsou symbolem zničení a pošpinění krajiny, jsou ekologicky a esteticky cenné
Jsou haldy kontroverzní památka těžby černého uhlí na Kladensku a nepříjemná připomínka minulosti, které je nutné se zbavit? Výzkum vedený Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s. ukazuje, že jsou spíše budoucí hodnotou, na kterou by mohlo být Kladensko pyšné. Ukazuje je ne jako jizvy krajiny, ale jako nový estetický a přírodní prvek a místo, jehož cílovým stavem může být dokonce chráněné území. Pro srovnání, podobným nepřirozeným zásahem byly ve své době například vápencové lomy v Českém krasu nebo rybníky na Třeboňsku.
Hlubinná těžba na Kladensku ovlivnila prostředí zdaleka ne takovou měrou jako povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Haldy na Kladensku dnes většinou vypadají jako oblé zarostlé kopečky. Díky přirozenému a téměř nenarušovanému vývoji došlo postupem času k obnovení ekologických funkcí a haldy se tak staly mnohdy unikátními a cennými lokalitami, "novou" přírodou. Podstatným způsobem obohacují morfologii krajiny a vyznačují se vysokou druhovou rozmanitostí.
Na 24 zkoumaných haldách bylo určeno 30 druhů cévnatých rostlin zařazených do Červeného seznamu ČR, včetně dvou patřících mezi kriticky ohrožené a chundelky přetrhované uváděné mezi vyhynulými taxony. Motýli jsou zastoupeni minimálně 140 druhy, z nichž 2 jsou zvláště chráněné a další 4 jsou zařazeny do Červeného seznamu ČR. Zaznamenán byl také výskyt 27 zvláště chráněných druhů obratlovců (např. skokan skřehotavý, včelojed lesní a žluva hajní). Raritou bylo pozorování orla mořského na dvou haldách.
Negativní vlastnosti mají menší význam, než se předpokládalo. Většina hald je uvnitř prohořelá a není tedy rizikem pro okolí, díky samovolně obnovenému porostu téměř zmizela prašnost. Do okolní zástavby se paradoxně práší většinou jen tehdy, probíhá-li rekultivace (např. odval V Němcích bývalého Dolu Kladno). Největším rizikem zůstává vznik divokých skládek, kterému by se dalo předejít omezením vjezdu dopravních prostředků. Hodnoty sociální a kulturní jsou občany subjektivně vnímány pozitivně i negativně. Příznivým faktorem je spontánní využívání hald pro sport a rekreaci, jež lze podpořit jejich zpřístupněním pro pěší.
Co navrhuje Ústav pro ekopolitiku? Na základě
těchto zjištění se ukazuje potřeba revidovat stávající intenzivní, plošné
rekultivační plány. Zcela neefektivní se jeví planace ploch a převrstvení novou
zeminou, které nevytváří nic jiného než umělou, nefunkční a nudnou krajinu. Pro
město Kladno i ostatní obce, na jejichž katastrech se haldy nacházejí, jsou
navíc extrémně nákladné. Mnohem vhodnější jsou nápravná opatření a rekultivace v
malých lokalitách (ostrůvkovité) - formou dosazení vhodných druhů dřevin, které
by sem obtížně pronikaly, nebo budováním malých vodních ploch, jež budou
útočištěm pro mnoho živočišných druhů. Větší část hald lze ponechat samovolnému
vývoji (přirozené ekologické sukcesi). Na základě dalších biologických výzkumů
je třeba systematicky řešit ochranu ohrožených druhů a společenstev, což ale na
druhou stranu neznamená území ochranářsky konzervovat. Spěchat není kam,
strukturu krajiny je vždy dobré měnit pomalu a obezřetně.
Projekt VaV 640/10/03 Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním Finanční prostředky poskytlo Ministerstvo životního prostředí ČR z Programu výzkum a vývoj - SL Krajina a sídla budoucnosti Další informace:
|