„Chtěli jsme hlavně zapojit občany do rozhodování o vážných místních problémech v pěti městech kraje, realizovat sadu seminářů a školení pro posílení kapacit zástupců měst, vzdělávacích institucí a nevládních organizací v prosazování udržitelného rozvoje, umožnit sledování ukazatelů udržitelného rozvoje ve městech a využití geografických informačních systémů (GIS) pro hodnocení udržitelného rozvoje,“ shrnul účel projektu Mgr. Josef Novák na závěrečné tiskové konferenci v Ústí nad Labem.

V Bílině, Litoměřicích, Krásné Lípě, Roudnici nad Labem a Rumburku proběhly v loňském roce veřejné ankety ohledně problémů, které občané hodnotí za nejpalčivější. V Bílině dostalo nejvíce hlasů soužití lidí různých národností na sídlištích. Na základě této ankety, se ustanovil tzv. Místní akční tým (MAT), složený ze zástupců škol, nevládních organizací, policie, úředníků a veřejnosti. Úkolem bylo za podpory vedení měst hledat a navrhnout řešení problému.

V rámci projektu se uskutečnilo diskusní setkání s obyvateli dotčených lokalit v sídlišti na Teplickém předměstí a v sídlišti Za Chlumem.Co považují občané za problém sídlišť? Jak by se podle nich dalo soužití na sídlištích zlepšit? Na tyto otázky odpovídali občané, kteří byli ochotni o daném tématu diskutovat.

Nevěříme, že se situace zlepší

Občané ze sídliště Za Chlumem upozorňovali především na srocování se mládeže, letní noční posedávání na lavičkách a pokřikování, chybějící volnočasové aktivity pro mládež, hlučné chování návštěvníků restauračních zařízení hlavně po uzavírací době, ničení fasád, výrobu a prodej drog po celém území sídliště, vypalování domovních zvonků, krádeže železných předmětů zejména poklopů a roštů. Obyvatelé sídliště na Teplickém předměstí jsou velmi skeptičtí k možnému řešení problémů. Za problém považují příliv nepřizpůsobivých Romů z jiných měst ČR. Výjimkou není ani prostituce u 1/13 a zakládání ohňů. Občané tak volají po nápravě a chtějí větší kontrolu problémových míst městskou policií.

„Myslím si, že všichni spolupracovali a měli chuť podílet se na řešení daných problémů. Bylo vidět, že členům MAT není lhostejné, co se v jejich městě děje a v jakém prostředí žijí. Obyvatelé mají zájem podílet se na utváření lepšího prostředí ve městě. Jako negativum vidím naopak malý zájem ze strany vedení města, z jejich přístupu bylo patrné, že projektu moc nedůvěřují,“ uvedl koordinátor projektu Ing. Karel Müller. 

Dal se problémům na sídlišti opravdu mat?

Většina zástupců na tiskové konferenci v Ústí nad Labem se shodla, že řešení problému s národnostními menšinami naráží na legislativu. Ačkoli stejné problémy vyhrály anketu i v ostatních testovaných městech, všechny se od tohoto problému nakonec odklonily. Město nemůže v této záležitosti nic udělat. Je pouze v pravomoci státu upravit zákon tak, aby se města mohla bránit např. proti narůstajícím krádežím kovů nebo většímu počtu obyvatel v jednom bytě. V Bílině je největším problémem cena bytů, která je nízká, a to je také důvod, proč se do této lokality sestěhovávají soc. nepřizpůsobivý občané. Město mělo možnost zvednout alespoň daň z nemovitosti, a tak cenu bytů navýšit. Tento krok, ale neučinilo. (O Anketě 2007 se více dozvíte v příštím čísle BZ) (lal)

Bílinský zpravodaj. ČTRNÁCTIDENÍK BÍLINSKA • ROČNÍK XVIII. • ČÍSLO 15 • 17. července 2008

http://www.bilina.cz/files/Zpravodaj/XVIII15.pdf